Welcome toSPARTAKY.CZ, Škoda 440, 445, 450 - Spartak
Toggle ContentToggle Content
Toggle Content Main Menu


 SPARTAKY.CZ Open/close this menu




 SHÁNÍM-NABÍZÍM Open/close this menu

 STAHUJ Open/close this menu

 Sčítání Open/close this menu




Toggle Content Uživatelé

Welcome Anonymous

Nickname
Password

Membership:
Latest: Zeus
New Today: 0
New Yesterday: 0
Overall: 3438

People Online:
Members: 0
Visitors: 29
Bots: 0
Staff: 0
Staff Online:

No staff members are online!

Toggle Content Select Language

Toggle Content Kalendář akcí
31/12/2021
Silvestr
 
07/08/2022
SPARTAKYÁDA 2020
 

News › Spartaky se učí závodit
Obrazy z dějin Spartaka českého V roce 1955 se začala vyrábět Škoda 440, jíž se říkalo spartak. Zcela nová líbivá celokovová karoserie s vysokou užitnou hodnotou z něj činila atraktivní automobil, i když pod kapotou byl starý známý - a nutno říci že osvědčený - agregát z předchozího typu, na němž se změnilo jen sací potrubí a karburátor. Nové škodovky se setkaly s velkým ohlasem i v zahraničí, což z obchodních důvodů znamenalo, že by se tam měly představit i na sportovních akcích.

Poprvé se tak stalo v polovině června 1955 na Alpské jízdě v Rakousku.
" Tri šedomodré škodovky s Netušilem, Bobkem a Fouskem budily velkou pozornost a skončily lépe než při posledním vystoupení. Netušil sice ze soutěže odstoupil, ale Bobek si dojel pro stříbrnou a Fousek pro bronzovou medaili. V červenci připravili v Mladé Boleslavi automobilovou soutěž, do níž kromě střelby z malorážky zařadili i rychlostní zkoušky a zkoušky akcelerace a brzdění. Vyhráli tři tovární jezdci na nových Škodách 440.
" Nikoli výsledek, ale charakter soutěže stojí za zmínku - patřila k předobrazům budoucích automobilových rallye.
" V průběhu roku 1955 se konalo jen šest závodů, navíc přidaných na závěr k motocyklovým. Jezdci si tedy moc nezazávodili. Tam, kde startovali, byly průběh i výsledky prakticky stále stejné - ve sportovních vozech vítězila Mladá Boleslav, v závodních Kopřivnice. Kromě Alpské jízdy vypravila mladoboleslavská továrna své vozy na automobilovou soutěž Lutych -Řím - Lutych, pořádanou ve dnech 17. - 21. srpna 1955. Trasa měřila 5100 km a přihlásilo se 143 vozidel 29 značek, včetně porsche, Ferrari, Jaguar a dalších. Soutěž úspěšně absolvovaly i tři Škody 440.
" Třetí zahraniční účast značky Škoda se odehrála ve dnech 9. - 12. září na Rallye Viking v Norsku. Smíšené norsko-české posádky startovaly ve složení Ingier -Fousek, Bobek - Ekornes a Netušil - Brodersen, při černž ve třídě skončily na 4., 6. a 11. rnístě. V hodnocení týmů byl mladoboleslavský shodně s peugeotem nejlepší. Startovalo 106 posádek, z nich 26 ve škodovácké třídě do 1300 cm³. Na okruzích si vavříny za první místa ve třídě do 1500 cm³ v závodech v Ostravě, Jihlavě, Jičíně a Lounech odvezli Netušil, dvakrát Bobek a Fousek. S ohledem na exportní možnosti a tedy potřebnou reklarnu vozů Škoda vypravila automobilka v lednu 1956 tři vozy na Rallye Monte Carlo. Tři posádky se Škodami 440 vyslali i Norové, tři Finové, jedna posádka byla švýcarská. Už to svědčí o tom, že mladoboleslavské vozy byly oblíbené a pro soutěže i vhodné. Celkem bylo přihlášeno 350 posádek, z toho 107 v kategorii do 1300 cm³. Trať měřila 4000 km a vozy na ni byly vybaveny lopatami, sněhovými řetězy a přídavnými světlomety. Jedinou úpravou byl poněkud ostřejší tlumič výfuku. Škodovky se sice neumístily na žádném z předních míst, avšak ve zvláštních testech si vedly dobře - v poslední rychlostní zkoušce skončily tři vozy mezi dvaceti nejrychlejšími, nejlepší Fousek zajel celkově čtrnáctý čas. Podruhé vyjela tovární výprava na holandskou Tulip Rallye ve dnech 6. - 12. května 1956. Poslala tam dvě posádky Vlček - Dobrý a Fousek - Kohout, s dalšími dvěma vozy jeli Norové. Soutěž měřila 3600 km a vedla přes Německo, Švýcarsko, Monaco a Lucembursko. Rallye měla deset rychlostních zkoušek, a to i na okruhu Nurburgring a Zandvoort. Z 240 vozů na startu dokončilo rallye 137, Fousek - Kohout na 6. a Vlček - Dobrý na 13. místě ve třídě. Druhá posádka absolvovala velkou část soutěže bez čelního skla, které jim v Alpách rozbil kámen, odlétnuvší od kola jiného vozu. Potřetí se vozy Škoda vydaly na rakouskou Alpskou jízdu 1956, pořádanou v polovině června. Byla vypsána pro motocyklisty i automobilisty, které tam reprezentovali Fousek - Lížkovský a Bobek - Veřmiřovský za továrnu a Treybal - Hubáček za klub Dukla Praha, všichni na Škodách 440. Nejlépe si vedla první posádka, která dojela bez trestných bodů pro zlatou medaili a ve třídě byla druhá. Bobek s Veřmiřovským dostali 22 trestných bodů a dojeli na bronzovou medaili. Treybal poškodil zadní rameno a odstoupil. Domácích automobilových závodů zase ubylo - polovina z šesti, které stály za zmínku, vypsali pořadatelé jen pro třídu do 750 cm³, pouze v Ostravě mohly jet všechny tehdy běžné třídy. Z automobilky Škoda nestál na startu nikdo. Automobilový sport v Českoskoslovensku skomíral, zatímco motocyklové soutěže, závody a ploché dráhy se každý víkend konaly někdy i na dvaceti místech současně. Kdejaká obec pořádala místní přebor, takže vyznavači jedné stopy si přišli na své. Stav odpovídal situaci na trhu - motocykly se prodávaly po desetitisících, zatímco automobilů bylo o dva řády méně. Navíc se jednalo prakticky jen o modely Škoda 440. Kde tedy vzít vhodné motory? Jak si opatřit materiál a části, potřebné ke stavbě závodního vozu? Nejpřístupnější zůstávaly dvouválcové dvoudobé motory Aero Minor pro třídu do 750 cm³, ačkoli se už nevyráběly, případně čtyřdobé motocyklové dvouválce BMW z trofejních motocyklů. Udržovat za těchto podmínek nářadí v provozuschopném stavu vyžadovalo opravdu buldočí povahy. V roce 1957 obeslala automobilka opět Tulip Rallye, kde startovalo 261 vozů, včetně tří škodovek s posádkami Bobek - Kameš, Čížkovský - Mansfeld a Fousek - Netušil. Ve své třídě skončily na 5., 6. a 7. místě, tým získal zlatou medaili. Tím ovšem mezinárodní aktivity toho roku skončily, protože na Alpskou soutěž jeli jen motocyklisté. Automobilový sport prakticky přestal existovat. Ve srovnání s motocyklisty, kteří v soutěžích a terénních a silničních závodech patřili ke světové špičce, to byl stav takřka neuvěřitelný. Ale žádný div: z 550 domácích sportovních akcí v roce 1957 bylo výhradně pro automobilisty uspořádáno 6 závodů a 6 soutěží, nehledě na několik podniků turistického a branného charakteru. Do svých jednotlivých odboček autoklubů přidělil Svazarm 116 různých sportovních motocyklů, ale jen 3 automobily. Poprvé byl sice vyhlášen republikový přebor v automobilových soutěžích, tedy jakési národní mistrovství, zájem byl ale minimální. A to přesto, že se mohli přihlásit i neregistrovaní majitelé osobních vozů. V přeborových soutěžích (Mladá Boleslav, Žďár a Brno) se objevovalo jen 50 stále stejných jmen, protože trápit soukromý - těžko získaný – automobil se nikomu nechtělo. Navíc neexistovaly jednotné propozice a pořadatelé neměli moc zkušeností. Příklad za mnohé: na brněnskou soutěž se dvěma rychlostními zkouškami se nedostavili úřední časoměřiči, takže výsledky jedné zkoušky musely být zcela anulovány. Prvním přeborníkem ve třídě do 1300 cm³ se stal tovární jezdec Lancman na S 440.
" Závody na tom byly podobně - někde například vypsali jen třídu do 750 cm³. Továrna se v té době okruhů nezúčastňovala - všechny čtyři sportovní vozy (dva Sporty a dva Supersporty) musela nařízením shora předat Svazarmu pro výchovu mladých svazarmovských jezdců. Vystřídali se na nich mimo jiné Miroslav Berkman, Viktor Mráz, Jaroslav Sustr, Ivan Míčík, Vojtěch Rieger a další. Byla to doba, kdy AZNP většinu svých vozů exportovala a domácí zájemci museli na lidového spartaka čekat dlouhá léta v pořadníku. Zastaralá výrobní technologie nestačila poptávce. O nutných investicích rozhodovali kdesi nahoře, aniž by to mohla továrna ovlivnit. V AZNP byli rádi, že zavedli spartaka do výroby, ač byl z 80 % shodný s předchozím typem. Na zásadní konstrukční změny, jež by se ověřovaly na speciálních modifikacích, nebylo pomyšlení. Svazarmu ležely na srdci prakticky jen motocykly. Proč tedy sportovat? Počet a kvalita podniků automobilových závodů a soutěží byly nejvýstižnější odpovědí.
Podklady pro tento článek nám poslal Spartakovec Buran. Je z publikace Století nejrychlejších vozů škoda - autor Jan Králík a Josef Vrátil
Burane, děkujeme.
Díky kvalitě skenu šel šel obrázek textu převéct na text pomocí OCR.


Posted by Rancher Thursday, January 01, 1970 (02:00:00)
[ Administration ]

Associated Topics

Obrazy z dějin Spartaka českéhoDokumenty své doby

"Spartaky se učí závodit" | Login/Create an Account | 1 comment
Threshold
The comments are owned by the poster. We aren't responsible for their content.

Re: Spartaky se učí závodit (Score: 1 )
by Rancher on Monday, February 27, 2006 (21:01:43)
Zcela jednoznačně! I zadní světla jsou jiná...prostě ještě prototyp.

| Parent


Toggle Content Related Links
 More about Obrazy z dějin Spartaka českého

Most read story about Obrazy z dějin Spartaka českého:
Spartaky se učí závodit

Toggle Content Article Rating
Average Score: 4
Votes: 1


Please take a second and vote for this article:

Excellent
Very Good
Good
Regular
Bad


Toggle Content Options

 
 

optimalizace PageRank.cz
Interactive software released under GNU GPL, Code Credits, Privacy Policy