Welcome toSPARTAKY.CZ, Škoda 440, 445, 450 - Spartak
Toggle Content
Toggle Content Main Menu


 SPARTAKY.CZ Open/close this menu




 SHÁNÍM-NABÍZÍM Open/close this menu

 STAHUJ Open/close this menu

 Sčítání Open/close this menu




Toggle Content Uživatelé

Welcome Anonymous

Nickname
Password

Membership:
Latest: pokec
New Today: 0
New Yesterday: 0
Overall: 3492

People Online:
Members: 0
Visitors: 128
Bots: 1
Staff: 0
Staff Online:

No staff members are online!

Toggle Content Select Language

Toggle Content Kalendář akcí
31/12/2022
Silvestr
 
07/08/2023
SPARTAKYÁDA 2020
 

ČlánkyNapsali o SpartakuDobový zahraniční tisk › REDEX Round Australia Trial

Dobový zahraniční tisk
REDEX Round Australia Trial
Posted by: Rancher on Sunday April 24, 2005 (13:28:10)   (2638 Reads)  Article Rating: 5

 
Mapa náročného závodu
Mapa náročného závodu

Zdroj

Datace zdroje

Tschechoslowakische MOTOR-REVUE 3-1956

Před 50 lety Škoda 1102 řízená australským jezdcem Majorem Warwickem a jeho spolujezdcem Joe Littlem úspěšně dokončila nejtěžší závod té doby. Tato epocha závodů jakoby v ČR upadla v zapomnění. Mysleli jsme si, že těch pár řádků ze Světa motorů a prakticky tentýž text v dobovém časopise AZNP - Ventil o ročníku 1956 (jel se už jako Mobilgas Trial) bylo vše, co zůstalo zaznamenáno. A najednou se ukázalo, že to nebylo vše.

Časopis Tschechoslowakische MOTOR-REVUE z března 1956 se nám dostal do rukou z Finska.

Poslal nám ho kamarád Iiro.

Aktuálně v roce 2015 k 60. výročí účasti Škodovek.

Članek je stejně jako celý časopis v němčině a tak si zde můžete přečíst první část stručného překladu. Článek je o prvním ročníku, který škodovky v Austrálii jely. Tehdy je zastupoval Major Warwick ještě s Tudorem - Š 1102. Za stejných podmínek se pak jely i další ročníky, tenkrát již obsazené Spartaky a dokonce i Feliciemi. Z textu je patrné, že šlo o závod s mimořádnou náročností.
Nejtěžší automobilová soutěž světaRedex Round Australia Trial, který v tomto roce konal již po třetí, byl letos zařezen do oficiálního kalendáře největších automobilových soutěží světa, jako je Rallye Monte Carlo, Alpská jízda, Tulipánová rallye v Holandsku aj. Plným právem se mezi ně řadí. Neboť je ze všech soutěží nejtěžší a staví řidiče, navigátory a hlavně jejich vozy před velmi složitou zkušenost. Bohužel díky velké vzdálenosti od Evropy a krátké historii není zatím dostatečně doceněn.
První závod byl uspořádán roku 1953 Australian Sporting Clubem, pod patronací olejářské firmy Redex (Austrálie), jejíž jméno nese dodnes. Trasa tehdy vedla kolem celého australského kontinentu a měřila téměř 10.500 km. Pro zvýšení náročnosti se druhý rok jelo již 15.500 km s průjezdními kontrolami po trati. Třetí ročník byl ještě těžší! Trasa měřila 17.000 km, kontroly byly stavěny tak, že nebylo možné po trati dělat větší opravy strojů, při nutnosti dodržet předepsané časy. Ve výsledku to znamenalo průměrnou rychlost 64 km/h, přičemž nehrál vůbec roli obsah motoru – vozy s obsahem 1100 ccm musely držet krok s čtyřlitrovými. Předepisované průměrné rychlosti byly stanovovány podle charakteru terénu, v určitých oblastech kolem 50 km/h, jindy i k 80 km/h.
Podmínky závodu byly velmi těžké. Připuštěny byly pouze vozy bez úprav, vyjímku tvořily pouze úpravy interiéru. Všechny důležité části automobilů byly označeny speciální barvou a číslem, aby se zamezilo nepovoleným výměnám.Poškozené nebo nahrazené díly byly po ukončení závodu ohodnoceny 250 nebo 500 trestnými body. Trestný bod dostal řidič také za přiliš brzský příjezd na kontrolu, nebo za pozdní průjezd. Vždy platilo jedna minuta je jeden trestný bod. Soutěž byla tvrdá i vzhledem k délce a vysokým průměrným rychlostem.
Obrovská rozloha, na které se soutěž konala, zahrnovala mnoho různých scenérií. Od řídce obydlených oblastí buše střední Austrálie, přes měnící se písečné duny Australských Alp s mrazivými nocemi na jihu, po tropické podmínky v blízkosti desátého stupně jižní šířky na severu. To vše kladlo na účastníky ohromné nároky. Už jenom samotné zásobování pohonými hmotami pro účastníky znamenalo velké obtíže, takže posádky vozily sebou významné množství paliva. Na západním pobřeží byly čerpací stanice vzdáleny až 750 km. Přestože na jízdu během třítýdenního závodu bylo vyčleněno 260 hodin a na odpočinek 245, nemohla většina účastníků volný čas využít, neboť museli opravovat svá vozidla. Mnohdy si opravy vyžádali celý volný čas a nezbyl čas na spánek. Pak bylo možné vidět vyčerpané konkurenty, jak leží na holé zemi a protahují své znavené údy. Vzdálenost byla skutečně smrtící. Tak jen při etapě z Mt. Isa přes Tennant Creek do Darwinu na severním okraji cesty byla na 1738 km dlouhé trati pouze jedna zastávka k hodinovému odpočinku. Dále 2700 km dlouhá trasa z Darwinu přes Katharine, Fitzroy a městečko Broome do Pt. Hedland obsahovala jednu osmihodinovou zastávku ve Fitzroy, kde se po trati nacházel jediný hotel s pár postelemi. V jižní části na cestě z Perthu do Cedune byla na 2040 km dlouhém úseku jen jedna, dvouhodinová pauza, která byla dost dlouhá akorát na formality časové kontroly, opravy a tankování. Některé z těchto úseků samozřejmě do soutěžního klání zařazeny nebyly, mnohdy proto, že v pouši nebylo vhodné místo, kde by mohla sídlit časová kontrola. O podmínkách, které vládly ve vnitrozemí, hovoří i nařízení v propozicích, že posádka sebou musí vezt 5 litrů vody na osobu a jídlo na týden.
Ke všem těmto obtížím – jako snad nejhorší – se řadily terenní překážky, které musely vozy překonávat. Nezpočetné potoky, říční koryta, mnohdy vyschlá, ale občas i vodou výšky jedné stopy, prašné a dlouhé cesty s neviditelnými dírami, které vyplnil tekutý písek, úzké cesty buší, kamenité, blátivé, na kterých se ale musely dodržovat rychlostní průměry. Ale i na dobrých a zpevněných cestách se často drželo takové množství prachu, že i při klidném počasí po průjezdu vozů zůstávala ve vzduchu mračna prachu i několik hodin. Tato špatná viditelnost vedla i ke srážkám.
Přes takovéto podmínky a takto těžkou trasu se 21. srpna 1955 postavilo na start v Parratatta parku v Sydney 175 konkurentů. Tito přesně ve 12 hodin vyrazili na těžký souboj strojů a lidí, na jednu z nejtěžších soutěží celé historie automobilismu. Již během prvních 4 dnů soutěže projely vozy první težký úsek „horror section“ mezi Maryborough a Sarina, takže do Cairn přijelo jen málo vozů nepoškozených, a některé dokonce musely již ze soutěže odstoupit. To byl ale pouze začátek, jezdci nebyli unavaní, vozy měli za sebou jen první kus náročné trasy.
Průjezd australským středozemím s odbočkou na nejsevernější bod trasy do Darwinu a přejezd na západní pobřeží do přístavu Hedland si vyžádal mezi vozy mnoho obětí, takže v půlce trasy konrolou projelo pouze 83 účastníků, 92 jich ztroskotalo na trati.
Než soutěž dorazila 6.září do Adelaide na svoji jižní část, chybělo dalších 15 vozů. A to bylo ještě mnoho těžkého ještě před závodníky. Cílovou páskou projelo v opět v Sydney 55 vozů, často v dost nelítostném stavu. U 33 vozů zjistila technická kontrola praskliny rámu, u jednoho z vozů to bylo dokonce na sedmnácti různých místech! Byla to skutečně „trhací“ zkouška pro lidi a jejich vozy.
To vše vyzdvihuje úžasný úspěch Majora Warwicka s vozem ŠKODA, startujícího ve třídě do 1100 ccm s dalšími osmi konkurenty. Do Sydney dojel jako vítěz kategorie, neboť žádný ze soupeřů soutěž nedokončil. V celkovém pořadí mu patřilo 34. místo v boji se silnějšími automobily. S výjimkou prasklé zadní pružiny a opravované přední pružiny, nenašla technická kontrola na podvozku vozu žádná další poškození. To je další jasný důkaz kvality, spolehlivosti a trvanlivosti vozů ŠKODA, jejichž trubkový rám vydrží každé zatížení a jejichž nezávisle zavěšené nápravy si poradí s každým terénem.
Toto vítězství je také důkazem řidičských schopností a osobních kvalit Majora Warwicka, kterému tímto přejeme hodně štěstí.
Na internetu jsme našli pro rok 1956 výsledkovou listinu

Mobilgas Around Australia Trial 1956

The winning team of E. & L. Perkins (driving a Volkswagen) received AŁ3750 prizemoney and a new car, plus a ÂŁ2000 bonus if they compete in the 1957 Monte Carlo Rally. Second place getter J. Masling, K. Miller & H. Cape (driving a Holden) received AŁ1000 prizemoney, while Third place getter R. Foreman & G. Easton (driving a Volkswagen) received AŁ500 prizemoney.

Class Winners:

  • Up to 1000cc - Major Warwick, Skoda (2235 points)
  • 1001cc to 1500cc - E. and L. Perkins, Volkswagen (48 points)
  • 1501 - 2500cc - J. Masling, Holden (62 points)
  • 2501cc and over - G. Horner, Customline (216 points)

State Awards:

  • New South Wales: J. Masling (Holden)
  • Queensland: A. Griffiths (Volkswagen)
  • Northern Territory: R. Leech (Holden)
  • Western Australia: D. Plunkett (Volkswagen)
  • South Australia: Australian Motors (Volkswagen)
  • Victoria: Perkins (Volkswagen)
  • Tasmania: J. Vaughan / B. Lancet (Volkswagen)
  • ACT: G. Cusack (Volkswagen)
  • New Zealand: Alma Braddock / G. McMillan (Volkswagen)
Please Note: You can sort this listing by simply clicking on the column heading
VEHICLE DRIVER(S)
1
Volkswagen E. Perkins / L. Perkins
48
2
Holden J. Masling / K. Miller / H. Cape
62
3
Volkswagen R. Foreman / G. Easton
80
4
Volkswagen A. Griffiths
101
5
Ford Customline G. Horner
216
6
Volkswagen J. Hall
225
7
Spacemaster Regal Motors
241
8
Ford Customline Mrs. M Blakeway / N. Bolton
243
9
Volkswagen J. Gamble
249
10
Volkswagen P. O'Sullivan
253
11
Volkswagen A.H Smith / A.M. Smith
305
12
Holden R. Leech
320
13
Holden Parkers Holden
348
14
Volkswagen G. Cusack
385
15
Volkswagen L. Mason
386
16
Volkswagen Alma Braddock / G. McMillan
846
17
Volkswagen J. Vaughan / B. Lancet
984
18
Briston 410 D. Calvert / A. Smith
1096
19
Simca N. Crowfoot
1219
20
Austin A70 D. Hose
1545
21
Austin A90 Austin Distributors Australia
1724
22
Holden L. Spies
1977
23
Skoda 440 Major Warwick
2235
24
DeSoto Fagan Pty Ltd
2388
25
Spacemaster J. Hay
2392
26
Volkswagen R. Lenaghan
2438
27
Humber Snipe Richardson & Kirwan Pty Ltd
2717
STARTERS AND FINISHERS
CAR
STARTED
FINISHED
Austin A70
1
1
Austin A90
2
1
Bristol 401
1
1
DeSoto
1
1
Ford Anglia
1
0
Ford Prefect
1
0
Ford V8
11
2
Goliath
2
0
Holden
13
4
Humber Snipe
1
1
Jaguar
1
0
Lloyd
2
0
Peugeot
8
1
Simca
5
1
Skoda
2
1
Vanguard
9
2
Volkswagen
22
11

The Volkswagen's Were All Conquering - Or Were They?

The "Starters And Finishers" list certainly weighs heavily in favour of the trusty Volkswagen's of the day, however it should be remembered that Volkswagen in Germany sent trained service technicians to maintain a mobile workshop which serviced all Volkswagens entered into the event throughout the route. This was arguably the very first time Australia had seen an International standard works service and support team.

Also during this event, the lack of supervision and adequate scrutineering allowed many competitors to virtually rebuild their damaged cars at will. Vacuum (Mobilgas) depended greatly on CAMS to provide adequate supervision and organisation, but instead CAMS were busy prosecuting those that had taken part in the Ampol event.

More so than the Redex trials that had preceeded the Mobilgas event, the days of a privateer being successful seemed numbered. This led Tom Farrell to write in Modern Motor Magazine: "The moral... is that trials are big business now.

Win a major trial and you'll sell more cars, while your competitors sales dwindle correspondingly. And to win, it is no longer enough to have a good car and crew; you must also be able to provide spare parts and trained mechanics along the way. The private entrant? He's had his chips - unless he does well enough in the early stages to be offered the repair facilities of his make's official team."

The most difficult stretch on the Mobilgas route was the 73 miles (117 km) from Kajabbi to Mount Isa. The organisers were concerned they had made the event a litte to demanding on the participating motor cars, and so cancelled the tough elimination sections toward the end of the route in South Australia and New South Wales. But such changes, seemingly made by the seat of the pants, did not engender harmony amoung the competitors.

Many became dissatisfied with the events organisation, or lack of. Imagine having "nursed" your car throughout the trial, even losing points at times so that your vehicle received less punishment, thus allowing you to put the pedal to the metal over the last few "deciding "stages, only to have these cancelled. The money and manufacturers may have been with the Mobilgas trial, but many believed the earlier "unsanctioned" Ampol event the better of the two.



 
Záběr z ročníku 1958
Záběr z ročníku 1958
Major Warwick 1956
Major Warwick 1956
Major Warwick 1956
Major Warwick 1956
Nationa Archive of Australia 1958 Mobilgas
Nationa Archive of Australia 1958 Mobilgas
Článek ze Světa motorů
Článek ze Světa motorů
 

 

 


 
 



 
 

optimalizace PageRank.cz
Interactive software released under GNU GPL, Code Credits, Privacy Policy