Zdánlivě nesmyslné prohlášení mohou pochopit jen pravidelné účastníci Spartakyády. Tou první větou jsem chtěl napsat, že letošní ročník se mohl těšit výjimečnému počasí. Taky se těšil jedné z největších návštěv v sedmileté historii.

Na start se postavilo 28 Spartaků, 4 Octavie a 3 Felicie. Jízdu nakonec absolvovalo a dokončilo třicet dva škodovek. Ovšem pro pořadatele bylo důležité i další číslo. Číslovka 34 představuje celkový počet Spartaků, kteří se potkali po sedmé na Raisově náměstí v Trhové Kamenici.

Za pár dní to vše vypukne. Vemte si s sebou obvyklou dobrou náladu a my se pokusíme Vám ji nezkazit.

Když se za veteránem vleče nějaký ten vozíček, tak je hned na co dívat. Když se tento vozíček dá využít pro přespání, je to ještě lepší. No a tak jsme se rozhodli do naší flotily nějaký ten obytňák sehnat.

Po dlouhém hledání karavanu se nám poštěstilo jednoho na zahradě u silnice najít. Původní majitelé prodávat nechtěli, prý sloužil jako letní altán. Po půl roce se cosi změnilo a majitelé se sami ozvali , zda zájem ještě trvá. Ještě ten den karavan odjížděl. Velkým plusem byly doklady a původní registrační značky.

Pátý ročník srazu, který hned od začátku nese ve svém názvu novotvar SPARTAKYÁDA je za námi.

Nejen za pořadateli, ale i za účastníky. Takže to „za námi“ je myšleno určitě v dobrém a ne jako úlevné oddychnutí. Vlastně, abych byl upřímný, ten, který nesl největší tíhu organizačního břemene si určitě oddychl. David.

Takže díky Davide, díky všem, kdo přijeli.

Rancher

Když Spartakyáda, tak Olimpiáda

Tak se nám blíží další – jubilejní Spartakyáda. Tentokrát s olympijským tématem. Rád bych Vás všechny na ni i takto pozval.

Zdravím všechny,

nejsem až zas tak dobrý psavec, to přenechávám těm, kdo disponují básnickým střevem, jak se říká, ale vzhledem k tomu, že jsem krom Rudly Reháka na srazu žádnou, pro mne známou tvář, nenašel, tak si dovolím tento můj výlet z mého pohledu pár řádky popsat.

Děkujeme vám za podporu. Děkujeme za zprávy, které přišli většinou, když to bylo potřeba. Děkujeme za málo kritiky, i když jsem já osobně čekal nějaký občas pošťouchnutí. Třeba maminka mě kárala za pravopis. To uznávám. Styl psaní se vyvíjel někam. Teď vím, že konec je utahaný asi tak jako já.

Sledujte, kdo chcete, naše stránky. Bude určitě vítání Klaudie v naší tradiční hospodě Prestige.

Bylo to fajn dobrodružství. Teď to zhodnotit, udělat závěr a vytvořit i nějaké statistiky. KONEC…. ? My víme…

Vypadalo to už, že ee a wono jj!!!! Obdiv je na místě!

Končí se POBYTOPIS, novotvar z dílny kluků, a opět začíná v hlavní roli vystupovat Klaudie. Tedy dále už by to měl být zase CESTOPIS.

V Angole. Končí útrapy jménem DRC a byrokracie. Co nás čeká dál je v cestě samotné. Kapitola DRC je za námi teď už definitivně. První sms domů, kde je tato informace velmi očekávána...

Dnes by se muselo parafrázovat na: "Doba se zdá být lepší. Němci jsou v Berlíně."

I další sdělení z nového pokračování jsou zajímavá, ale smysl Africké anabáze byl objeven již 6000 km před cílem

Počůraná světluška nesvítí!

Kluci se drží, Klaudie, jak psáno, také slibuje, že dojede. Inu český materiál je kvalita. Co nevydrželo, je švédská ocel... tedy švédský vařič. Nahradí ho indický?

WOODOO, GURU a To vše se sand pomalu plíží k hotelové zahradě v Kinshase. Nastal totiž (možná OKAMŽIK, kdy se věci mimo nás a Zem prolnuly do reality! Cituji: “Když jdeme do druhého obchodu, musíme si nechat tašku u recepční. Dostáváme kartičku. „Ondro! Oni si z nás dělají srandu!“ Ukazuju Ondrovi kartičku. Místo čísel tam mají názvy států Afriky. My dostali… Angolu. „To je znamení.“ Jen suše pronáší Ondra.“ Stalo se tak 8.3.2012. Jako ve správné velkofilmu, ve kterém se vyskytují síly nad přirozením, se i zde dostavila písečná bouře. Zdali byl rozeznám xicht mumie, zápisky nepraví.

. Praví ovšem, že se zázrak určitě čeká neb byla ve vnitrozemí spatřena aktivní ochránkyně verlyb...

Ahoj kluci! Tady k vám letí další deník. Jeden z posledních...?

Takhle zní textový doprovod k dnešnímu deníku z Afrického putování dvou kluků a Klaudie.

Technika, lidský faktor, míněn ten spjatý s technikou, je odhodlán pokračovat. Lidský faktor... tedy úřednický-nelidský faktor, se chová nevyzpytatelně...

Já jen držím palce, aby se jelo dál. Pořád dolů z kopce do JAR.